Umělý trávník na balkoně nebo lodžii vypadá skvěle, dokud nepřijde první vydatný déšť. Voda se začne hromadit pod podkladovou vrstvou, protože betonová deska nemá kam odtékat. Bez správné drenáže se vlhkost drží v podloží, začnou se tvořit plísně a zatuchlý zápach se brzy rozšíří i do interiéru. Řešení není složité, ale vyžaduje promyšlený postup při pokládce.

Základem je drenážní rohož s nopovou strukturou, která se pokládá přímo na čistý a suchý povrch balkonu. Nopy vytvářejí vzduchovou mezeru, ve které voda volně odtéká k okraji a dále do odpadu nebo mimo balkon. Rohož se nesmí překrývat více než je nutné a spoje je třeba přelepit spojovací páskou, aby se pod trávník nedostal žádný nečistoty. Na rohož přijde ještě filtrační textilie, která zadrží jemné částice a zabrání ucpání odtokových kanálků.

Samotný umělý trávník se pokládá až na tuto sendvičovou vrstvu. Pokud řešíte, co se děje s umělým trávníkem na lodžii po dešti, najdete tam praktické rady, jak vlhkost ovlivňuje podklad a proč se bez drenáže tvoří plísně. Důležité je také pamatovat na spádování balkonu – voda musí mít kam odtékat, jinak se bude držet i pod tou nejlepší rohoží. Pravidelná kontrola odtoku a občasné zvednutí trávníku pomůže odhalit problém včas.

Zatuchnutí a plísním se dá předejít i správnou údržbou. Několikrát do roka vyčistěte drenážní vrstvu od spadaného listí a nečistot, které se dostanou pod trávník. Pokud balkon nemá vlastní odpad, instalujte alespoň okapový svod, který odvede vodu mimo konstrukci. Investice do kvalitní drenážní rohože a textilie se vrátí v podobě zdravého prostředí bez zápachu a plísní, které by jinak napadly nejen trávník, ale i omítku nebo izolaci balkonu.