Panelový byt má jednu zásadní vlastnost, která ovlivňuje kvalitu vzduchu: je to uzavřený systém. Okna, dveře a stěny drží pohromadě, ale vzduch se v něm nehýbe sám od sebe. Aby větrání fungovalo, musí vzduch proudit z místnosti do místnosti. Pokud tomu tak není, v ložnici se hromadí vlhkost, v kuchyni pachy a v koupelně plísně. Klíčem je rozdíl tlaků a dostatečný prostor pro průchod vzduchu.

Základem je přívod čerstvého vzduchu. V panelovém bytě ho zajistí okna s mikroventilací nebo infiltrační štěrbiny. Odvod pak obstarají ventilátory v koupelně, na WC a v kuchyni. Mezi tím vším musí vzduch nějak projít. Pokud jsou vnitřní dveře těsné, vzduch se zastaví. Právě proto je důležité nechat pod dveřmi mezeru alespoň 1–2 cm. Tato mezera pod dveřmi a proudění vzduchu spolu úzce souvisí – bez dostatečné štěrbiny se cirkulace přeruší a větrání ztrácí smysl. Praktické rady, jak mezeru správně upravit, najdete na těchto stránkách o mezerách pod dveřmi.

Druhým krokem je řízené větrání. Krátké a intenzivní vyvětrání okny (5–10 minut) vymění vzduch rychleji než celodenní mikroventilace. V zimě tím navíc zbytečně neochlazujete stěny. Pokud máte digestoř v kuchyni, měla by mít zpětnou klapku, aby neodváděla vzduch z koupelny. Stejně tak ventilátor v koupelně by měl být spíše na vyšší výkon a s doběhem. Důležité je, aby se vzduch skutečně dostal z obytných místností do vlhkých prostor a odtud ven.

Nakonec je dobré myslet na to, že cirkulace není jen o dveřích. Záleží i na nábytku. Skříně postavené těsně k radiátorům brání proudění teplého vzduchu. Koberce přes prahy nebo těsnící gumy pod dveřmi dělají totéž. Pokud chcete zdravé bydlení, nechte vzduchu volnou cestu. Někdy stačí jen pár centimetrů a rozdíl v kvalitě vzduchu je znát okamžitě.