Středoškolák v jednom pokoji řeší tři věci, které se navzájem nesnášejí. Učení potřebuje klid a jasné světlo, cvičení prostor a odkládací plochu, spánek tmu a chlad. Když se všechno namele do jednoho prostoru bez pravidel, výsledkem je chaos. Ráno se nestíhá, odpoledne se nedá soustředit a večer se neusíná. Řešení není větší pokoj, ale rozdělení jednoho pokoje na zóny podle denní doby.

Začněte u stolu. Ten patří k oknu, ale ne přímo proti němu, aby obrazovka nechytala protisvětlo. Pracovní deska má být prázdná, kromě lampy, sešitů a notebooku. Všechno ostatní jde do zásuvky nebo na polici mimo dosah ruky. Nad stolem pověste nástěnku nebo tabuli na rozvrh. Cvičení nechte na podlaze u dveří. Karimatka srolovaná v rohu, dvojice činek a odporová guma stačí. Cvičí se před učením nebo po něm, nikdy ne mezi tím. Tělo se potřebuje zahřát a hlava vyčistit, ne přepínat mezi kliky a maturitními otázkami.

Největší problém je spaní v jedné místnosti, kde se přes den učí a cvičí. Postel nemá sloužit jako gauč, jinak se mozek naučí, že v ní bdí. Přes den ji nechte ustlanou, případně přehoďte deku, aby se sedělo na židli, ne na matraci. Večer podsvětlete jen lampičku u postele, hlavní světlo vypněte hodinu před spaním. Telefon nechte nabíjet na stole, ne u hlavy. Když se nedaří usnout, pomůže krátká procházka nebo dýchání, ne scrollování. Na spaní v jedné místnosti se dá zvyknout, když má pevný řád.

Zvuk řeší sluchátka, ne hádky s rodiči. Během učení puštěné bílé šumy nebo instrumentální hudba, při cvičení něco rychlejšího. Když jde spát, klid a ticho. Větrání před spaním sníží teplotu a zlepší usínání. Do pokoje patří jen to, co se používá denně. Zbytek do krabic do sklepa nebo na půdu. Čím méně věcí na očích, tím méně rušivých podnětů. Jeden pokoj zvládne učení, cvičení i spánek, pokud se zóny dodržují a nepletou.