Ucpaný vzduchový filtr se neprojevuje okamžitě a dramaticky. Motor se dusí pomalu, postupně, a řidič si často zvykne na zhoršující se odezvu a přičítá ji stáří vozu. Přitom právě nedostatek vzduchu patří mezi nejčastější příčiny ztráty výkonu, která se dá snadno odstranit. Stačí vědět, na co se zaměřit, a nepodceňovat první signály.

Začíná to pocitem, že auto netáhne. Při sešlápnutí plynu na podlahu se motor rozběhne pomaleji, než bývalo zvykem, a zrychlení z nízkých otáček je líné. U přeplňovaných motorů se turbo dostává do tlaku později a někdy je slyšet i výraznější syčení. Motor může při volnoběhu mírně kolísat, občas cuknout nebo se po startu chovat neklidně. Čím víc je filtr zanesený, tím víc se tyto projevy stupňují. Pokud chcete mít jistotu, že filtr vyměníte správně a nezničíte přitom váhu vzduchu, osvědčily se praktické rady pro výměnu vzduchového filtru, které popisují postup krok za krokem.

Druhým jasným ukazatelem je spotřeba paliva. Ucpaný filtr nutí řídicí jednotku přizpůsobovat směs a motor kompenzuje nedostatek vzduchu delším vstřikem. Výsledkem je nárůst spotřeby klidně o půl až jeden litr na sto kilometrů, a to i při stejně klidné jízdě. U benzinových motorů se navíc může zhoršit studený start a motor déle běží na bohatou směs. U nafty se častěji objevuje černý kouř při akceleraci a rychleji se zanáší EGR ventil i filtr pevných částic.

Spolehlivou kontrolou je vizuální prohlídka. Filtr vyjměte a prohlédněte proti světlu. Papírová vložka by měla být světle šedá a průsvitná. Pokud je tmavá, plná prachu, listí nebo mastná od olejových výparů, je čas na výměnu. Interval se obvykle udává kolem 30 tisíc kilometrů, ale v prašném prostředí nebo ve městě bývá reálná životnost poloviční. Výměna je levná a rychlá, zatímco ignorování problému vede k opotřebení motoru, vyšší spotřebě a dražším opravám.