Vzduch v bytě obsahuje vodní páru, která vzniká vařením, sprchováním, sušením prádla i pouhým dýcháním. Teplý vzduch dokáže pojmout víc vlhkosti než studený. Když se teplý vlhký vzduch dostane do kontaktu s povrchem, který je výrazně chladnější, jeho teplota klesne. V tom okamžiku klesne i jeho schopnost udržet veškerou vlhkost v podobě plynu a přebytek se začne srážet do kapiček. Tomuto bodu se říká rosný bod a nejdřív se projeví právě tam, kde je povrch nejchladnější. V běžném bytě to bývá okenní sklo, rám, roh místnosti u vnější stěny nebo místo, kde je slabší izolace. Nejde tedy o to, že by se vlhkost „stěhovala“ na jedno místo. Jde o fyziku: vlhkost zkondenzuje vždy na tom nejchladnějším povrchu, který je k dispozici.

Nejchladnějším místem bývá často ostění u okna, zejména pokud je okno špatně osazené nebo pokud přes něj proniká studený vzduch. Právě tam vzniká tepelný most, na kterém se pára sráží nejdřív. Pokud vás zajímá, proč se to děje zrovna u ventilace a jak tomu předejít, přečtěte si článek o tom, jak pootevřené křídlo a studené ostění spolu souvisí. Stačí totiž malá netěsnost, která přivede studený vzduch na povrch, a vlhkost se okamžitě začne projevovat. Čím větší je rozdíl mezi teplotou vzduchu v místnosti a teplotou povrchu, tím rychleji se rosa tvoří. Proto se mlžení objevuje hlavně v zimě, kdy je venku mráz a uvnitř topíme.

Větrání hraje v celém procesu klíčovou roli. Pravidelným a krátkým vyvětráním dostaneme ven přebytečnou vlhkost dřív, než stačí zkondenzovat na chladných površích. Dlouhé mikroventilace nebo neustále pootevřené okno naopak ochlazují ostění i rám, a tím podporují srážení vody. Ideální je nárazové větrání několikrát denně, při kterém se vymění vzduch rychle a konstrukce se příliš neochladí. Zároveň je dobré zajistit, aby vlhkost měla kudy odcházet – ať už okny, nebo systémovým větráním s rekuperací. Pokud se vlhkost sráží opakovaně, může to vést k plísním a poškození zdiva. Řešením není jen topit více, ale sladit teplotu povrchů s množstvím vlhkosti ve vzduchu.

V praxi se vyplatí sledovat, kde se mlžení objevuje nejčastěji. Pokud jde o rohy oken nebo spodní hranu rámu, bývá na vině právě studený most v ostění. Pomůže kvalitní těsnění, správné osazení okna a dostatečná tepelná izolace. Zároveň platí, že čím lépe větráme, tím méně vlhkosti zůstává v prostoru a tím menší je riziko kondenzace. Vlhkost není nepřítel, pokud s ní umíme pracovat. Stačí pochopit, že se vždycky ukáže na nejchladnějším místě, a podle toho přizpůsobit jak větrání, tak tepelné vlastnosti bytu.