Ráno se probudíte a na spodní hraně okenního rámu vidíte lesklou vrstvičku vody. Někdy jen pár kapek, jindy dokonce malou loužičku, která pomalu stéká na parapet. Tento jev není náhodný a rozhodně nejde o vadu okna samotného. Vlhkost se usazuje na nejchladnějším místě v místnosti, a tím bývá právě rám okna, případně sklo v jeho blízkosti. Teplý vzduch v interiéru totiž obsahuje určité množství vodní páry. Když se dostane do kontaktu s povrchem, který má nižší teplotu, než je takzvaný rosný bod, pára zkondenzuje a změní se na vodu. Čím vyšší je relativní vlhkost vzduchu v místnosti a čím chladnější je okenní rám, tím výrazněji se tento proces projevuje.

Klíčovou roli v celém mechanismu hraje větrání. Pokud v místnosti delší dobu nevyměníte vzduch, vodní pára se hromadí a nemá kam unikat. Vaření, sprchování, sušení prádla nebo jen dýchání lidí postupně zvyšují vlhkost interiéru. Nedostatečná výměna vzduchu pak vede k tomu, že se pára usadí právě na chladných místech, jako jsou rámy oken. Naopak krátké a intenzivní vyvětrání dokáže vlhkost účinně odvést ven, aniž by došlo k výraznému ochlazení stěn a nábytku. Dlouhé mikroventilace přes den často nestačí, protože vzduch se vyměňuje příliš pomalu. Problém se pak může zhoršovat i tím, jakým způsobem okno otevíráte a kde přesně dochází k ochlazení rámu. Pokud chcete pochopit, proč se okno rosí právě u ventilace, pomůže vám článek o tom, jak pootevřené křídlo a studené ostění ovlivňují kondenzaci na rámu.

Zásadní je také kvalita okna a způsob jeho montáže. Starší okna s horšími tepelněizolačními vlastnostmi mají rámy výrazně chladnější, a proto se na nich vlhkost objevuje častěji. Moderní okna s přerušeným tepelným mostem a kvalitním těsněním jsou na tom lépe, ale ani ta nejsou vůči kondenzaci zcela imunní, pokud je v místnosti trvale vysoká vlhkost. Velký vliv má i umístění okna vzhledem k vytápění. Radiátor umístěný přímo pod oknem vytváří vzduchový proud, který okno ohřívá a snižuje riziko rosného bodu. Pokud je ale radiátor zakrytý nábytkem nebo závěsy, tento přínos mizí a vlhkost se usazuje snadněji. Stejně tak záleží na tom, zda je okno správně seřízené a zda těsnění doléhá rovnoměrně po celém obvodu.

Řešení není složité, ale vyžaduje pravidelnost. Naučte se větrat několikrát denně krátce a intenzivně, ideálně průvanem přes protilehlá okna. Udržujte relativní vlhkost v interiéru v rozmezí, které je pro danou místnost vhodné, a sledujte ji vlhkoměrem. Nenechávejte sušit prádlo v obytných místnostech bez odvodu vzduchu a při vaření vždy zapněte digestoř nebo okno otevřete. Pokud se vlhkost na rámech objevuje i přes tato opatření, zkontrolujte, zda není narušen tepelný most nebo zda okno netrpí netěsnostmi. V některých případech pomůže i instalace větrací mřížky nebo rekuperační jednotky. Vlhkost na oknech je totiž signál, že se ve vaší domácnosti nedaří udržet rovnováhu mezi produkcí páry a jejím odvodem. Jakmile tuto rovnováhu nastavíte, okna přestanou plakat a vy získáte zdravější vnitřní prostředí bez plísní v rozích.